Vědci podnikají pozoruhodný pokrok v používání mozkových implantátů k obnovení pohyblivosti u pacientů s poraněním míchy.

Francouzský neurovědec Grégoire Courtine nedávno provedl nevídaný pokus na opici Makak. Jeho tým skalpelem přerušil její míchu a paralyzoval tím její pravou nohu. Může se to zdát jako drsný a nehumánní zákrok, ale Courtine při tomto pokusu chtěl dokázat, že je pomocí technologie schopný následně nohu znovu rozpohybovat. Aby to bylo možné, vložili vědci opici pod lebku záznamové zařízení tak, aby se dotýkalo motorické kůry mozku, tedy té části mozku, která umožňuje pohyb. Dále obšili pás ohebných elektrod kolem míchy zvířete až pod místo jejího přerušení. Obě dvě zařízení se poté bezdrátově propojila.

A výsledek? Systém rozpoznal záměr opice hýbat se a okamžitě ho přenesl ve formě dávky elektrických impulsů do míchy. Brzy na to se pravá noha opět začala hýbat. „Opice se zamyslela, prásk a začala chodit“ komentoval výsledek pokusu Courtine.

Slibné výsledky i u lidských pacientů

V posledních letech se daří některé ochrnuté částečně vracet do života pomocí myšlenkami ovládaných kurzorů na obrazovkách nebo robotických ramen. Nyní se ale vědci chystají pokročit výrazně dopředu a zvrátit ochrnutí jednou pro vždy. Pomocí bezdrátového propojení mozku s elektrickými stimulátory na těle vytvářejí takzvaný „nervový most“, který by měl ochrnutým pacientům umožnit znovu hýbat svými končetinami.

Takovýto způsob zvrácení paralýzy se testuje už i u lidí. Na Case Western Reserve University v Clevelandu souhlasil kvadruplegik, který mohl hýbat pouze hlavou a ramenem, aby mu lékaři do mozku voperovali dva implantáty stejného typu, jako v případě opice. Ty jsou vyrobeny z křemíku a jsou menší než poštovní známka. Pokrývají je stovky kovových sond o tloušťce lidského vlasu, které dokáží „poslouchat“, jak neurony vydávají příkazy zbytku těla.

K dokončení „mostu“ vložil tým pod vedením Roberta Kirche a Bolu Ajiboye do svalů mužovi pravé ruky více než 16 elektrod. Na záznamu z experimentu jde vidět, jak ochrnutý dobrovolník pomalu zvedá svou pravou ruku a snaží se otevírat a zavírat dlaň. Dokonce se mu podařilo zvednout šálek ke svým rtům.

Dokážete si představit, jaké by to bylo, kdyby ochrnutí lidé mohli zase hýbat se svými končetinami?

Nebývalé možnosti léčby

Výsledky studie jsou součástí širší snahy o možnost použití implantované elektroniky k obnovení rozličných smyslů a schopností. Vědci doufají, že mimo léčení ochrnutí by mohli dosáhnout zvrácení slepoty pomocí čipů implantovaných v oku, nebo dokonce k obnovení paměti v případě Alzheimerovy choroby. Vědí totiž, že to může fungovat. Vezměte si například kochleární implantáty, které používají mikrofon k přenesení zvukových signálů přímo do sluchového centra a přemostění nefunkčních částí vnitřního ucha. Videa hluchých dětí, které poprvé uslyší hlas své matky se na internetu virálně šíří snad každý měsíc. Tímto způsobem už bylo vyléčeno více než 250 000 případů hluchoty na celém světě.

Nicméně uvedení těchto produktů do praxe je běh na dlouhou trať. Poprvé byl použit mozkový implantát u pacienta v roce 1998. Ten mu pomáhal pohybovat kursorem po obrazovce počítače. Bohužel tato a několik dalších obdivuhodných technologií nezískalo zatím širší uplatnění. Technologie zůstává příliš radikální a komplexní na to, aby se mohla dostat ven z laboratoře. „Stále posouváme limity, ale je otázkou zda se tyto technologie vůbec kdy dostanou do praxe“ říká Courtine.

Místo, kde se sny stávají skutečností

Courtinova laboratoř je umístěna v moderní budově ze skla a oceli v Curychu, kde sídlí specializované Wyssovo centrum pro Bio a neuro-inženýrství, do kterého švýcarský multimilionář Hansjörg Wyss investoval 100 milionů dolarů. Jeho úkolem je vyřešení zbývajících překážek v komerční aplikaci neurotechnologií, jako je právě přemostění míchy. Smyslem tohoto centra a milionů do něj investovaných je svést dohromady ty nejlepší mozky v oboru neurotechnologií a co nejvíc urychlit vývoj těchto přelomových vynálezů a dostat je ven z laboratoře.

I přes jejich komplexnost a pomalý postup při jejich vývoji se výzkum a vývoj takzvaných nervových mostů vyplatí, protože je pacienti chtějí. Když se kohokoliv zeptáte, jestli si přeje opět hýbat svými končetinami, tak je zřejmé, jakou odpověď dostanete.

Jak můžeme vidět, je zde velká naděje, že v poměrně blízké budoucnosti budeme schopni léčit úrazy, jejichž následkem je ochrnutí části těla. Dnes to zatím bohužel možné není, ale stát se to může každému a měli bychom být na takovou možnost připraveni. Takové zranění může výrazně ovlivnit nejen Váš život, ale i život Vaší rodiny. Modul Servis Vám nabízí úrazové a životní pojištění, které přinese klid Vám i Vaším blízkým.

Zdroj: technologyreview.com