Štědrý den se přiblížil a většina z nás se už horlivě připravuje na začátek Vánoc. K těm neodmyslitelně patří štědrovečerní večeře. Většina Čechů si ji nedovede představit bez smaženého kapra a bramborového salátu. Jak ale na Vánoce večeří jiné národy? Jídla se velmi liší a mnohdy budete překvapeni, co všechno se na Vánoce jí.
Peru
Na štědrý den (Noche Buena) se schází široká rodina, aby společně povečeřeli krocana plněného mletým masem a arašídy, zdobeného čerstvými plátky ananasu a třešněmi. Jako příloha se podávají opékané brambory a jablečná omáčka.
Jako desert se podává marcipán a misky s rozinkami nebo mandlemi a nesmí chybět ani šálek husté horké čokolády. O půlnoci následuje přípitek a vybraná osoba vloží ježíška do jeslí v Betlémě. Poté se rodina usadí a společně se zpívají vánoční koledy.
Finsko
Pro označení vánočního menu se používá, pro nás poněkud krkolomné, slovo „Joulupöytä“, v překladu „vánoční stůl“. Tato vánoční tabule obsahuje několik druhů jídel. Hlavním jídlem bývá velká vánoční šunka, která se podává s hořčicí a chlebem. Dále se podává ryba (většinou lipeäkala, což je speciální pokrm ze sušené tresky nebo Graavilohi, což je speciálně připravený marinovaný losos). Na vánočním stole můžete také nalézt specialitu laatikot, což jsou játra s rozinkami. Jako nápoj nesmí chybět Glögi, nebo chcete-li švédsky Glögg, což je, i u nás známé, kořeněné svařené víno.
Kanada
V anglicky mluvících částech Kanady se vánoční večere podobá večeři anglické, což se zachovalo ještě z koloniálních dob. Tradičním pokrmem je tedy nadívaný krocan s bramborovou kaší, brusinkovou omáčkou a švestkovým pudinkem jako desertem. Populárním nápojem je Eggnog, což je punč z vajec a mléka.
Ostatní kanadská etnika také většinou převzala zvyky ze svých domovin, nebo si upravila anglické zvyky k obrazu svému. Tak například Ukrajinci si ke krocanovi dají pirohy.
Dánsko
V Dánsku se 24. prosince večer tradičně podává pečené vepřové, kachní nebo husí maso. Jako příloha se používají brambory, červené zelí a velké množství omáček. Následující desert je rýžový pudink, ve kterém je schovaná jedna mandle. Šťastlivec, který ji ve svém talíři nalezne, dostane malý dárek, který se nazývá „mandlový dárek“. Stejně jako ve Finsku se k jídlu pije Gløgg, ale také speciální vánoční piva. A protože jsou Vánoce, tak obsahují větší procento alkoholu, než je obvyklé.
Nizozemsko
Nizozemci mají zvláštní zvyk zvaný „gourmetten“. Pod tímto slovem se skrývá dlouhá večerní akce, kdy menší skupinky lidí sedí okolo sady na gourmet a na malých pánvích vaří malé porce vlastního jídla z připravené nakrájené zeleniny a různých druhů masa, ryb a krevet. K tomu se podávají rozličné saláty a omáčky. Původ této tradice je pravděpodobně v bývalé nizozemské kolonii Indonésii.
Samozřejmě i v Nizozemsku naleznete tradičnější vánoční pokrmy. Poslední dobou se zde také ujímají Anglo-saské tradice, jako je nadívaný krocan a podobně.
Francie
Ve Francii a dalších francouzsky mluvících zemích se Štědrý den nebo štědrovečerní večeře nazývá réveillon. Tím se myslí dlouhá večeře a oslava. Kořen slova, „réveil“ znamená vstávat, protože součástí tradice je bdění až do brzkých ranních hodin. K večeři se většinou podává foie gras, tedy husí nebo kachní játra, dále ústřice, uzený losos, humr, pečená kachna nebo nadívaný krocan s kaštany. Jako desert byste si ve Francii mohli dát tradiční dort „La Buche de Noël“, v překladu „vánoční poleno“. To je smetanový dort s různými příchutěmi (čokoládovou, oříškovou…) a samozřejmě je ve tvaru polena. Jako nápoj se podává, jak jinak, než šampaňské.
Pokud máte rádi deserty, pak určitě navštivte Provence, kde se jich podává hned 13 různých druhů.
Velká Británie
Večeře ve Velké Británii a Severním Irsku, stejně jako v dalších zemích commonwealthu obyčejně sestává z opékaného krocana nebo husy. Někdy se podává se šunkou, vepřovým, opékanými bramborami, zeleninou a omáčkami. Jako desert se podává vánoční puding nebo takzvané „brandy butter“ což je něco jako sladká pomazánka z másla, brandy a cukru.
Jezení krocana je poměrně nová tradice, která byla do Anglie importována francouzskými jezuity v 18. století. Předtím byl součástí vánoční tabule většinou divočák nebo dokonce páv.
